Spousta českých dobrodruhů a horalů se jednoho dne rozhodne, že různými způsoby překoná vzdálenost přes 1000 kilometrů a konečně se podívá do země čtyřtisícovek, hodinek a čokolády – do Švýcarska.

I já jsem se toho dne dočkala a vydala jsem se s manželem na malý road trip Švýcarskem. Rozhodla jsem se své zážitky sdílet – aby se jiní vyhnuli chybám, kterých jsme se dopustili, a aby také viděli, co různého nádherného se dá ve Švýcarsku vidět. Tento článek je věnován všem příznivcům low cost cestování, nechť je jim inspirací 😊 Tak vyrážíme!

Cesta z Brna do Švýcarska

Je to už celkem dálka. Z Brna je to na švýcarské hranice zhruba 800 kilometrů a projet Švýcarsko je také dlouhá cesta. Bez dálniční známky se neobejdete – alespoň v Rakousku. Fajn je, že 10denní známka (9,20 EUR = 235 Kč) stojí méně než česká (310 Kč) a zároveň máte z rakouských dálnic pocit, že opravdu jedete po dálnici (na rozdíl od těch českých). Když si budete chtít odpočinout, vyhledejte si velká odpočívadla Asfinag, protože tam je dostatek místa na to, abyste se v klidu najedli, třeba si i něco uvařili, můžete si sednout k venkovnímu stolu, zadarmo nabrat vodu a za euro se vysprchovat. Pokud budete cestovat o prázdninách, dejte si pozor na dny, kdy se Němci vracejí z dovolené z Rakouska, Chorvatska a dalších jižních zemí. Cesta přes Rakousko do Švýcarska vede přes německý úsek dálnice – přes Mnichov. Tam se můžete na několik hodin potkat právě s Němci, kteří se vracejí domů. Proto se někdy vyplatí zůstat v Rakousku, sjet z dálnice a do Innsbrucku dojet po okreskách. Tam se napojíte zase na dálnici. Každopádně se vyplatí sledovat dopravu na Google dopravě, která krásně zobrazuje, kde se stojí a kde se jede. Další tip: najděte si dopředu, kde jsou v Rakousku placené dálniční úseky – kde musíte zaplatit extra mýtné. Když se jim budete chtít vyhnout těsně před jejich začátkem, dálnice vás stejně navede na mýtné brány, kde musíte zaplatit „na útěku před placeným úsekem“. Pro ty, kteří by chtěli zadarmo v Rakousku nocovat, mám smutnou zprávu – jde to dost těžko. V autě se dá spát právě jen na odpočívadlech, ve stanu se zadarmo nevyspíte – musíte do kempu. I nám už se povedlo si za soumraku někde na kraji vesnice u lesa popovídat s rakouskými policisty o tom, jak se honem přesunout někam, kde je povoleno nocovat.

Jsme ve Švýcarsku!

Náš plán byl: Zermatt, Ženeva, Bern, Zürich a domů. To se nám také povedlo, ačkoli to byla místy trochu divočina. Kdo zná rakouské Alpy a jejich táhlá údolí, bude ve Švýcarsku ohromen, že údolí mohou být mnohonásobně delší. Pokud má údolí na délku 15 kilometrů, ujedete v něm alespoň dvakrát tolik. Zároveň však můžete obdivovat, jak skvěle mají Švýcaři postavené serpentiny na strmých svazích. Pozor na nadšené řidiče „sporťáků“, kteří do takových oblastí míří právě kvůli těmto zakrouceným silnicím a neradi se nechávají zdržovat. Abyste se dostali do Zermattu, nejspíš pojedete přes sedlo Furkapass, kde můžete zadarmo přespat na parkovišti v autě/v dodávce i ve stanu. Pokud nebude mlha, čeká vás tam překrásný výhled na obě strany údolí a na špičky čtyřtisícovek, které se tyčí kolem Zermattu.

• 

Po cestě z Furkapassu jsme projeli spoustu nádherných vesniček – těch typických švýcarských, s původními starými dřevěnými domy a úzkými silničkami. Mimochodem dodržovat rychlost se opravdu vyplatí, Švýcarsko patří k zemím s nejkrutějšími pokutami za rychlost v Evropě!

Když jednou jedete do Švýcarska, byl by hřích nepodívat se na horskou perlu, překrásný skvost a zároveň majestátného obra – Matterhorn. Možná se vám zdá, že to přeháním, protože jej z fotek znáte všichni, ale na živo teprve uvidíte, co tím myslím. Pokud se ovšem Matterhorn nerozhodne skrýt svou krásu v mracích, jak to často rád dělá, ačkoli je to opuštěná hora. Proto je lepší si na to nechat více dní a zároveň nachystat tučnou zásobu do svých peněženek, pokud se chcete podívat na místa, odkud je Matterhorn vidět nejlépe. Ceny zubačky a lanovky jsou zhruba tak velké, jako samotný Matterhorn.

Výstup na Matterhorn láká spoustu horolezců, ale já bych se na něj neodvážila. Nejfotografovanější hora Evropy je zároveň nejsmrtelnější horou Evropy. Je to tím, jak je strmá – je tedy velmi pohyblivá a odpadávají z ní kusy skal stejně jako sněhová pole. Letos se mi však podařilo s rodinou vylézt na jinou čtyřtisícovku – na Bishorn. Pokud přemýšlíte, že byste chtěli také poprvé zdolat hranici 4000 metrů, tak Bishorn vřele doporučuji. Je to asi nejjednodušší čtyřtisícovka v oblasti Zermattu.

Nebuďťe překvapeni, do Zermattu se autem nedostanete. Musíte jej zaparkovat ve vesnici Täsch a do Zermattu jít buď pěšky, nebo jet vlakem. Auta mají do Zermattu vstup zakázán. Pokud však půjdete pěšky, velmi pravděpodobně uvidíte z velmi blízka přistávat vrtulník, protože půjdete přímo kolem heliportu. V letní sezóně se tam létá takřka nepřetržitě, protože vrtulníky pomáhají například i při stavbách v kopcích. Dopravují tam třeba beton přímo z betonárny v Zermattu.

V Täschi také najdete kemp, kde můžete přenocovat. Nezapomeňte si opět zajistit dostatek švýcarských franků 😊 Přespání v kempu vás vyjde zhruba na 700-800 korun na osobu. Zermatt je překrásné místo, kam se určitě musíte podívat. Navštěvuje jej opravdu hodně lidí, takže místy se budete muset procpat davem turistů, kteří stěží odolávají vůním linoucím se z obchůdků, kde jsou k dostání místní speciality. A konečně, až projdete Zermattem, máte tu možnost vyjet na horní vyhlídku nebo vyjít na nižší vyhlídku a kochat se pohledem na evropského krále hor.

Směrem na Ženevu

Kdo se rozhodne pro okružní cestu Švýcarskem, urazí poměrně hodně kilometrů a zastaví (a někdy i přespí) na mnoha dálničních odpočívadlech. Buďte obezřetní, nenechte si nic ukrást a sledujte lidi kolem sebe. My měli tu čest potkat divoké Francouze, kteří nás chtěli vyhodit z našeho parkovacího místa jen z toho důvodu, že je „jejich“. K našemu překvapení jsme si všimli, že tito lidé mají na odpočívadle i karavan, venku pračku a zjevně na odpočívadle tráví svou dovolenou. Ve dne jezdí po městech a vrací se přespat na odpočívadlo. A nebylo jich málo.

Ženeva je překrásné město, které leží přímo u Ženevského jezera, takže si vychutnáte přístav plachetnic a zároveň skoro středověké uličky plné luxusních obchodů. V tomto francouzsky mluvícím městě jsme hodně vyčnívali, protože tam většina pánů chodí v obleku a většina dam má na sobě také něco dražšího, než byly všechny naše věci dohromady. To nám ale nebránilo si Ženevu užít, jak se patří 😊 Připravte se na opravdu hustý provoz a na drahé parkování – jinak se do města nemáte moc šanci dostat.

Ze Ženevy do Bernu to můžete vzít kolem Neuchatelského jezera nebo se stavit třeba u blankytně modrých jezer Thunersee a Brienzersee, mezi nimiž leží známé městečko Interlaken. Koupání stojí za to – vidíte si až na špičky nohou!

Bern

Bern je již německy mluvící město, ale rozhodně není méně na úrovni než Ženeva. Rozhodli jsme se parkovat v parkovacím domě, aby naše stará Octavia nevyčnívala mezi lesklými Porsche a Mercedesy a nepřilákala pozornost místní policie. Nebylo totiž vůbec kde parkovat, takže bychom jistojistě parkovali na nějakém obrubníku či na reservé. Bern nás okouzlil svými krásnými uličkami, orlojem a parkovišti pro kola – na kole tam jezdil snad každý.

Zürich

Zürich byl Bernu podobný svou atmosférou, Ženevě zase tím, že leží u jezera. A všechna tři města jsou si podobná cenami potravin. Jedna nejlevnější bulka stojí asi dvacet korun, ale byla opravdu výborná. Snědli jsme jich nakonec opravdu hodně, protože všechno ostatní bylo ještě dražší.

Patřím mezi ženské, které rády nakupují v second handech, ale v žádném z měst jsem jej nenašla. Sedí to k celkovému duchu těchto měst, kde se hraje na luxus. Jsem asi rozmazlená z Brna, kde je second hand na každém rohu. Všude je všechno krásné, uklizené a neponičené. Za tohle mají Švýcaři můj obdiv.

Zpátky domů

Po více než 3000 ujetých kilometrech a hodinách strávených v autě jsme si domů odnášeli spoustu zážitků. Pokud byste se rádi podívali do Švýcarska nejdříve virtuálně, doporučuji mrknout na web Grand Tour de Switzerland. Samotný web vás vtáhne do švýcarské krajiny a během prohlížení fotek a informací z krásných míst vidíte přímo na mapě, kde se zrovna pohybujete. Rozhodně se do Švýcarska také jednou vydejte, ať už low cost nebo „ne low cost“. Všechny ty horské výhledy a kouzelná města stojí za to.

Jak víte, ve Švýcarsku vás někde pozdraví německy, jinde francouzsky či italsky. Pokud byste se na svůj trip chtěli jazykově připravit, můžete vyzkoušet naše jazykové kurzy v Brně. Na kurzech němčiny se můžete potkat přímo se mnou! Tak třeba na viděnou v Correctu 🙂