Knihkupectví jsou plná knih. A to i přesto, že mnozí prorokovali se stále se zvyšující mírou digitalizace a zvyšováním obliby e-knih (a dnes již také audioknih) jejich úpadek. Kdepak! Nabídka je široká, vůně knih stále láká knihomoly a navíc, jak známo, knihy se dobře balí pod stromeček. A co kdybychom si letos trochu rozšířili obzory? Anebo našim blízkým – v podobě nápaditého dárku! Teď po vás samozřejmě nechceme, abyste vlastnoručně odlévali svíčky nebo vyráběli domácí mýdlo. Podpořte sebe nebo druhé ve studiu jazyka pomocí cizojazyčných knih! V regálech knihkupectví jich dnes najdeme ohromné množství. Navíc se dají objednat i po internetu a klidně přímo ze zahraničí.

Ovšem kromě originálů světových bestsellerů a osvědčené klasiky od Dickense, Kafky, Huga nebo Dostojevského, můžete zvolit i knihy v rámci tzv. zjednodušené četby. V tomto případě se může jednat jak o převyprávěná díla historické i současné literatury, tak o zcela původní příběhy sepsané jednodušším jazykem právě za tímto účelem, (tedy primárně pro studenty cizích jazyků). Než však sáhnete po první, která vám padne do oka, ujistěte se, že volíte pro dotyčného čtenáře vhodnou jazykovou úroveň.

V různých nakladatelstvích, která se zjednodušenou četbou zabývají (např. Macmillan Graded Readers, Penguin Readers, Cambridge English Readers, Oxford Bookworms, Black Cat Readers, nebo z českých třeba Edika), existuje obvykle 5-6 úrovní, od úplného začátečníka, po pokročilé (třeba až na stupeň C1). Knihy pak obsahují různý počet slov, např. 200-400 slov pro začátečníky či 2000-4000 slov pro zkušené jazykozpytce. To neznamená, že celá kniha má 200 nebo 4000 slov, ale že se v textu opakuje daný počet slov, která si tak čtenář snáz osvojí. Také použitá gramatika odpovídá příslušné úrovni – začátečníky tedy zpravidla čekají pouze základní slovesné časy a způsoby (odpovídající danému jazyku), zatímco v dalších úrovních se objevují stále složitější gramatické jevy.

Další možností jsou dvojjazyčné knihy, kterých je dnes také na pultech dost a dost, a to jak plná původní díla, tak i zjednodušená, určená pro různé jazykové úrovně. Jednoznačnou výhodou je možnost kdykoli a kdekoli číst bez potřeby neustále listovat slovníkem (ani tím digitálním), protože překlad a správný význam daného slovíčka najdete hned na protější straně. Na druhou stranu to může svádět k tomu, že člověk sníží pozornost a úsilí věnované porozumění cizojazyčnému textu anebo v případě složitějších knih rovnou ke čtení v češtině. Je tedy asi na každém, jaký typ četby zvolí a co mu nejvíce vyhovuje.

Otázkou zůstává, proč bychom vůbec měli věnovat čas čtení knih v cizím jazyce? Pokud jste vášnivými čtenáři, bude to příjemný způsob, jak spojit příjemné s užitečným – užijete si trochu té literatury a při tom se zdokonalíte v cizím jazyce. Snadno si totiž zapamatujete (v knize se stále opakující) nová slovíčka, zažijete si ustálená spojení a slovní obraty, které byste si jinak těžko vštěpovali do hlavy, stejně jako použití různých gramatických jevů a tvarů sloves, kterými jste si třeba dřív nebyli docela jistí. Zkrátka je to pohodlný způsob, jak se nenásilně vzdělávat.

Mimochodem, když si přečtete svou oblíbenou knihu v originále, možná teprve potom skutečně doceníte její kvalitu a bohatost autorova jazyka. Nebo možná zatleskáte překladateli za skvěle odvedenou práci, protože se mu podařilo přenést styl a květnatost textu do naší mateřštiny, aniž by přitom čtenáři přišli o nenápadné vtípky či jazykové hrátky, co si na ně spisovatel vymyslel. A to skutečně zaslouží ovace (tedy ta vzácně dobrá práce překladatele). Schválně, četli jste některé zahraniční knihy v češtině i v původním znění? Co na to říkáte?

Zajímá Vás více o zjednodušených knihách? Čtěte dále.