V České republice dnes umí dobře anglicky spousta lidí a velká část z nich angličtinu využívá jako jazyk ke komunikaci v zaměstnání. Pokud se student jazyka dostane na takovou úroveň a chce se stále zlepšovat, zajisté může pracovat na přízvuku, neboť během rozšiřování slovní zásoby a znalosti gramatiky, kterým je věnována největší pozornost, si přízvuk jen tak nenatrénuje.

Musíte učinit rozhodnutí

Možná Vám z počátku bude tato rada znít legračně, ale vyberte si, jako jaký rodilý mluvčí chcete znít 🙂 Mluvená angličtina má spoustu variant, z nichž nejčastější, kterou si chtějí studenti angličtiny osvojit, jsou britská či americká.

Spojené státy americké jsou rozlohou a co do počtu obyvatel větší než Velká Británie, mají pro nás tedy širší výběr filmů, seriálů, literárních děl a dalších zdrojů angličtiny a častěji se tedy setkáváme a americkou výslovností.

Bývá u některých studentů populárnější z toho důvodu, že je na poslech srozumitelnější. Britská angličtina je však celosvětově považována za standardní formu a výukové materiály častěji pracují s materiály v britské angličtině. Až poslední trendy u vydavatelů učebnic se soustřeďují na „mix“ přízvuků a variant.

Nemusíte mezi britskou a americkou výslovností volit za každou cenu, ale pokud máte znít podobně jako rodilý mluvčí, je nejlepší tyto dvě varianty nekombinovat. Je to právě jednotnost, která přispívá k dojmu, že anglicky mluvíte, jako byste to uměli „od narození“.

Amerika zní všude kolem nás

Je nám přirozené napodobovat řeč okruhu lidí, ve kterém se pohybujeme nebo zkrátka přízvuk, kterému jsme nejvíce vystaveni. Pokud si budete pouštět televizní pořady, nahrávky, filmy či si přímo najdete přátele z Ameriky nebo Velké Británie a budete se snažit jejich řeč nabodobit, máte dobré šance na pokrok.

Velice Vám pomůže, když odbouráte veškerý stud. I Vy osobně jistě často zaslechnete Čecha s výbornou angličtinou, ale cítíte, že tomu tak trochu něco chybí a že jeho intonace je přesně taková, jaká by byla, kdyby mluvil česky.

Chce to odvahu pustit se do jiné intonace, obzvlášť, je-li mezi posluchači Čech, před kterým si pak připadáme o to zvláštněji. Nebojte se a vsaďte na to, že jazyk není pouze o slovech a větných konstrukcích.

Zpočátku budou Vaše projevy jakýmsi pokusem a jistě se přistihnete při tom, že jste vyslovil/a jedno slovo spíše s americkým přízvukem, ačkoli chcete mluvit jako Brit či naopak. Ale pokud vytrváte, jednoho dne se to zlomí a Vaše mluvená angličtina bude předmětem obdivu. 

Jsou i nadšenci, kteří jsou schopni pustit se do trénování přízvuku natolik, že svůj projev nahrávají a následně nahrávky poslouchají, aby zjistili, jak se mohou zlepšit.

Většinou je důležité CO říkáte, ne JAK

Někteří studenti jazyka tvrdí, že na tom nesejde. Jistě že ne, pokud Vám rozumí lidé, se kterými potřebujete komunikovat, je to z praktického hlediska naprosto dostačující. Pokud jste na úrovni mírně pokročilý či středně pokročilý, není třeba si s přízvukem dělat hlavu a už vůbec být nešťastný/á z toho, že střídáte americkou a britskou výslovnost.

Na druhou stranu, čím dříve začnete přízvuk a intonaci vnímat a učit se ji, tím lépe se Vám budou Vaše zvyky mluvit s českým přízvukem odbourávat. Lépe se učíme než přeučujeme.

Pokud stále váháte, zda Vám to za všechnu tu námahu stojí, přidejte na misku vah pohled z druhé strany. Když se bavíte s cizincem česky, dokážete to ocenit, když se snaží o správnou výslovnost a intonaci, i když je jeho jazyk zcela odlišný? Jistěže! Berte pilování přízvuku jako třešinku na dortu 🙂

Tip: Jazyková škola Tandem.cz Vám přináší mimo jiné i intenzivní kurzy němčiny jak pro soukromou, tak i firemní klientelu.