Jak se slaví Vánoce v Rusku?
Milujete vánoční atmosféru, mazlíte se v obchodě s ozdobami na stromeček, dopis Ježíškovi máte napsaný už od března, a jediné, co Vás mrzí, je, že to vždycky tak rychle uteče? Nezoufejte, máme pro Vás řešení. Co takhle strávit příští rok vánoční svátky v Rusku? Tam se totiž slaví až do aleluja. Jenom trochu na přeskáčku. Nejdřív Nový rok, potom Vánoce a nakonec ještě Starý Nový rok jako nášup. V této zemi si tak přijde na své i ten nejzarytější milovník sváteční atmosféry.
Jak k tomu zvláštnímu zpřeházení došlo?
Proč slaví Rusové Nový rok nadvakrát? Je to proto, že měl jednou před svátky car velké oči, nakoupil víc rachejtlí, než mohl během oslav Nového roku spotřebovat a bál se, že by mu do dalšího roku ve sklepě navlhly?
A co vůbec oslavy Vánoc a obou Nových roků obnášejí?
To vše a ještě mnohem více se dozvíte v následujícím článku.
Kdy se slaví co a proč?
Pojďme si nejprve udělat pořádek v datech. Jako první přicházejí v Rusku na řadu oslavy Nového roku (Новый год). Ten se slaví v noci z 31. 12. na 1. 1. jako u nás, takže potud vše v pořádku. Dále přicházejí na řadu Vánoce (Рождество). Ty se slaví 6. ledna. Vánoční svátky pak završuje v noci ze 13. na 14. ledna oslava Starého Nového roku (Старый Новый год). Po tomto dni už se tedy lidé mohou konečně zbavit stromečků, které jim v bytě vesele opadávají už od Nového roku.
Za všechno může Řehoř XIII.
Jak k tomu zvláštnímu promíchání došlo? Stručně řečeno, může za to papež Řehoř XIII.
Až do jeho vlády, tedy do 2. poloviny 16. století se počítání času v Evropě řídilo podle tzv. juliánského kalendáře, založeného na staroegyptské astronomii a přijatého ještě za Římské říše Juliem Caesarem.
Vzhledem k tomu, že od dob Egypťanů se přece jen do 16. století leccos změnilo, rozhodl se Řehoř XIII. kalendář upravit tak, aby zahrnoval nové poznatky z astronomie a korigoval nepřesnosti, které se při používání starého kalendáře stále zvětšovaly. Nový kalendář byl nazván kalendářem gregoriánským a záhy na něj přešly všechny evropské katolické země, o přibližně století později pak i země protestantské. Vzhledem k tomu, že ho přijal právě papež, ho však nepřijalo Rusko ani další pravoslavné země, které zarputile pokračovaly v počítání let podle kalendáře juliánského, i když to při jejich kontaktu s okolními evropskými státy způsobovalo zmatky a problémy. Ve 20. století už rozdíl mezi kalendáři představoval 13 dní a tento rozdíl se každých sto let o jeden den zvětšuje.
Přítrž těmto zmatkům se rozhodla učinit v roce 1918 bolševická vláda, která rozhodla, že Rusko přejde na stejný kalendář jako zbytek Evropy. Plán byl uskutečněn i přes silný odpor pravoslavné církve, ze které se po Říjnové revoluci stala pronásledovaná organizace bez možnosti dále ovlivňovat státní záležitosti. Tak došlo k rozkolu mezi počítáním času pro světské a pro náboženské potřeby. Ruská pravoslavná církev používá juliánský kalendář dodnes.
To je tedy pravým důvodem, proč se v Rusku slaví nejprve sekulární (= světský) Nový rok, potom pravoslavné Vánoce (25. prosince podle juliánského a 6. ledna podle gregoriánského kalendáře) a nakonec ještě pravoslavný Starý Nový rok (31. prosince podle juliánského, 13. ledna podle gregoriánského). Kdyby to papež Řehoř viděl, měl by určitě radost, že díky němu dnes Rusové mohou zůstat na svátky déle doma.
Vánoce
Tradice slavení vánočních svátků v Rusku sahá až do 10. století. Právě tehdy totiž přijal tehdejší panovník Kyjevské Rusi, Vladimír I., křest a společně s ním se ke křesťanství přiklonila, ať už více či méně ochotně, i celá země.
Svátek odnepaměti doprovázely osobité lidové tradice, spojující často nové křesťanské zvyky s rituály staršími, pohanskými. Mezi jinými to bylo například koledování, kdy na Štědrý den vesničané v maskách obcházeli své sousedy, zpívali a koledovali. Dalším zvykem bylo sejít se v tento den na dvoře kolem velké otepi slámy. Ta se obřadně zapálila a dokud zcela neshořela, stáli všichni obyvatelé domu kolem ohně bez pohnutí a v hlubokém mlčení. Věřilo se, že se v tuto magickou chvíli k ohni přicházejí ohřát jejich mrtví předkové. Stejně jako v dalších slovanských zemích (viz například náš K. J. Erben a jeho pověst Štědrý den v Kytici) se na Vánoce také s oblibou věštilo (a často věští dodnes). Tuto tradici měly v oblibě především mladé dívky, které zajímalo například to, jakého jim osud nadělí ženicha.
Na konci 19. století se pak pod vlivem dalších evropských zemí do Ruska dostal zvyk zdobení vánočního stromečku a přibližně na začátku 20. století začal dětem nosit dárky děda Mráz.
Radikální zlom v dodržování vánočních tradic přišel po Říjnové revoluci v roce 1917, popravě cara Mikuláše II. a nastolení nové sovětské vlády. Ta se snažila jakékoli náboženské zvyky a tradice v zemi zcela vykořenit, a od roku 1929 tak bylo slavení pravoslavných Vánoc 6./7. ledna oficiálně zakázáno. Vzhledem k obrovské lidové popularitě tohoto svátku ovšem sovětská vláda časem polevila a v roce 1935 oficiálně začlenila vánoční tradice do oslav sekulárního Nového roku, který se tím stal hlavním svátkem zimního období (novodobá oslava svátku bez návaznosti na církev). Z vánočního stromečku se stal bez dalších debat stromeček novoroční a i děda Mráz byl, po konzultaci se svým diářem, nakonec ochoten dětem doručovat dárky už 31.12.
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, kdy pravoslavná církev opět získala oficiální posvěcení své existence, se tradice slavení Vánoc obnovila, nikdy už však nedosáhla takové celospolečenské popularity, jako právě oslavy Nového roku. V současném Rusku jsou tak Vánoce především klidným a pokojným církevním svátkem, kdy se navštěvují kostely a v televizi běží přenosy svátečních bohoslužeb.
Nový rok
Až do přelomu 16. a 17. století se za oficiální začátek nového roku v Rusku považovalo 1. září, protože právě tehdy byl roku 5509 př.n.l. podle tradice východního křesťanství stvořen svět (bylo by zajímavé zjistit, na čem bůh pracoval po zbytek onoho školního roku). V roce 1682 se však v Rusku ujal vlády car Petr I. Veliký, modernizátor země s obdivem ke všemu evropskému, který se rozhodl sjednotit datum začátku nového roku s Evropou, na 1.1. Nutno podotknout, že ruská církev se Petrovým rozhodnutím nenechala zviklat a do dnešního dne považuje za počátek nového roku 1. září.
Nový rok v současnosti patří podle oficiálních zdrojů společně se Dnem Vítězství (9. května) a Mezinárodním dnem žen (8. března) mezi nejpopulárnější ruské svátky.
Samotné oslavy se v mnohém podobají těm evropským. Svátečně nazdobené ulice, ledové sochy, girlandy, nastrojené vánoční stromečky, pod kterými děti poslední prosincový večer nalézají dárky od dědy Mráze a jeho vnučky Sněhurky. Slavit se začíná 31. prosince kolem 11. hodiny večer, kdy rodina zasedá za slavnostně prostřený stůl a užívá si novoroční hostinu. O půlnoci se připije uplynulému roku a poděkuje se za vše dobré, co se v něm stalo. Následně se rodina shromáždí před obrazovkou, aby si poslechla projev prezidenta a zvony kremelských věžních zvonů ohlašujících začátek nového roku. Následně se pije šampaňské, lidé si popřejí vše nejlepší do nového roku a s velkou vervou vyrazí do ulic oslavovat a pouštět ohňostroje.
Co patří na novoroční stůl?
Dvě věci musí na novoročním stole být, i kdyby na chleba nebylo. Šampaňské a mandarinky. Ty se na něj dostaly pravděpodobně s posledním carem, Mikulášem II., a zvyk se udržel dokonce i v sovětských dobách, kdy toto exotické ovoce představovalo pro spoustu obyvatel luxusní a těžko sehnatelnou potravinu.
Mezi další, sofistikovanější pokrmy patří například salát Olivier (předobraz našeho bramborového salátu, jen s nakládaným kyselým sleděm navíc, patrně pro zesílení chuťového zážitku), dále ryby a maso v aspiku, „sleď v županu“ (vrstvený salát s bramborami, mrkví, červenou řepou a všudypřítomným sleděm), chlebíčky s kaviárem, pečená husa s jablky a dort Napoleon.
Co se na Nový rok dělá?
Jako i jinde ve světě se na Nový rok (nejen) děti dívají na pohádky (například na sváteční díly oblíbené pohádky Máša a medvěd) a poslouchají tradiční novoroční písničky, jako například Narodila se jedlička, u které se musí rozplývat i životem protřelí, cyničtí dospělí. Posuďte sami:
Mezi stálice novoročních hudebních hitparád pro dospělé pak patří například podivně chytlavá píseň Novoroční od zpěvačky/zpěváka Věrky Serďučky. Co se týče filmů, tak žádný Nový rok by pro Rusy nebyl kompletní bez bláznivé komedie z roku 1976 Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel (ČSFD 82 %). Pokud Vás už omrzely Pelíšky, víte, kam tento rok sáhnout.
Starý Nový rok
Starý Nový rok (čili Nový rok počítaný podle starého kalendáře) je církevním svátkem, který pro spoustu věřících Rusů představuje příležitost, jak „doslavit“ to, co kvůli vánočnímu půstu, trvajícímu už od 27.11. až do východu první hvězdy v noci z 6. na 7. ledna (té, která měla do Betléma dovést Tři krále) nestihli. Na rozdíl od velkolepých a bujarých oslav Nového roku jde o svátek klidnější, tišší a meditativnější, kdy se schází rodiny, navštěvují kostely a konají bohoslužby. I přesto se jeho oslavy stávají v Rusku čím dál populárnější, v současnosti ho slaví přibližně polovina obyvatel.
Máte-li 3 minuty času a chcete-li si potrénovat svou ruštinu, můžete se více o tomto svátku dozvědět v následujícím videu:
Na závěr je nutné podotknout, že oslavy Starého Nového roku nejsou čistě ruskou záležitostí. Svátek se slaví nejen v dalších pravoslavných zemích bývalé SSSR, ale také v Srbsku, Řecku, Tunisku, a dokonce ve Švýcarsku. Pokud byste si tedy chtěli v zimě užívat více volna, máte při svém případném přestěhování dokonce na výběr.
Ať už ale budete letos slavit odkudkoli, dovolte nám popřát vám veselé Vánoce a šťastný nový rok čili, jak by řekli Rusové:
С Новым годом и счастивого Рождества!
Probudilo se ve vás po přečtení článku studijní nadšení a rádi byste se tuto krásnou řeč sami naučili, nebo se v ní zlepšili? Žádný problém. Stačí vyplnit náš formulář pro individuální výuku a můžete začít studovat buď přímo v učebnách Correctu, nebo pohodlně doma online. Že byste dávali přednost skupinové výuce? Rádi vás uvidíme na našich skupinových kurzech ruštiny.
Načerpejte inspiraci a naučte se společně s námi něco nového 🙂
