Řecké Vánoce mají své jedinečné kouzlo, odlišné od spousty jiných evropských tradic. Období oslav zde začíná 25. prosince a trvá až do 6. ledna, dne známého jako Epifanie, který symbolizuje Zjevení Páně, a slaví se i křest Krista v řece Jordánu. Toto období je plné zvyků, radosti, dobrého jídla a rodinných setkání. Ale nepředbíhejme – je důležité zmínit, že v Řecku se přípravy na Vánoce zahajují už 40denním postním obdobím, které končí právě 25. prosince.

Tradiční řecké zvyky

I v Řecku slaví 6. prosince svůj svátek svatý Mikuláš, jehož hlavním úkolem je zde především chránit námořníky. Zde si můžeme všimnout rozdílu v oslavách, neboť v tento den Mikuláš nenosí dětem dárky jako v Česku. 

To není ale vše, v Řecku se 6. prosince vaří koliva (jedná se o směs sušeného ovoce, zrní, obilí a dalších surovin), která je poté házena do moře. Je to z důvodu naklonění si moře na svoji stranu, protože moře vždy bylo pro Řeky životně důležité. 

Jedním z unikátních symbolů řeckých Vánoc jsou zdobené vánoční lodě, které na mnoha místech nahradily tradiční stromy na náměstí. Tento zvyk opět odráží silné propojení Řeků s mořem. Tento zvyk je dodržován převážně na řeckých ostrovech. Formu vánočních lodí najdeme i domácnostech, kde se mohou vyskytovat v papírové podobě.

Dalším zajímavým zvykem je rozbíjení granátového jablka na Nový rok. Pokud se zrníčka rozletí, přinese to štěstí do nového roku. Zkrátka čím více zrníček je venku, tím více štěstí na vás čeká. 

Pěkným zvykem je i krájení novoročního koláče z listového nebo třeného těsta, v němž je zapečená mince. Ten, komu mince připadne, bude mít podle pověry v následujícím roce štěstí a bude se mu dařit vše, do čeho se pustí. 

6. leden je pro Řeky asi nejvýznamnějším dnem z celých Vánoc. Den Zjevení páně, kdy se každý rok slaví i památka křtu Krista v řece Jordán. S tímto svátkem jsou spojené různé zvyky, mezi nejvýznamnější patří zpívání koled světel (jejichž varianty se liší kraj od kraje).

Zajímavější se nám ale může zdát zvedání kříže – při této slavnosti se mladí muži ponoří do moře, aby vylovili kříž a poté přijali požehnání kněze, ale také pocty a přání svých sousedů. Oslavy Zjevení Páně jsou spojeny s různými obřady a slavnostmi, které se mohou napříč regiony lišit. Někde jsou doprovázeny představeními, a například ve městě Kastoria ožívá svátek Ragoutsária, kdy si obyvatelé od 6. do 8. ledna oblékají masky, vycházejí do ulic a tančí, aby vymýtili zlo.

Vánoční pokrmy

Vánoční tabule v Řecku je bohatá a připravovaná pro celou širokou rodinu. O Vánocích je na svátečních stolech vepřové maso, které nechybí ani ve formě šunky, klobás a uzeného masa. V některých oblastech Řecka se maso podává se zelím – například v severním Řecku nalezneme mezi svátečními pokrmy Sarmades (pontské zelí). 

Na svátečním stole také nesmí chybět obdoba naší vánočky – christopsomo různých velikostí a tvarů se skořicí a ořechy. Tradičním řeckým cukrovím jsou v období zimních svátků zejména melomakarona (sušenky s medem), kourambiedes (cukroví s mandlemi) a amygdalota (mandlové sušenky).

Atmosféra a slavnosti

Vánoce v Řecku jsou nejen o rodinných oslavách, ale také o aktivitách celé komunity. Ve větších městech, jako jsou například Athény, se konají vánoční trhy. Konkrétně v Athénách můžete navštívit speciální akce ve „Vánoční továrně“ – najdete zde program pro děti i dospělé. Pokud se rozhodnete vydat se do Řecka, nezapomeňte si s lidmi přát „Καλές γιορτές (čteme Kales jiortes)“ – Hezké svátky.

Vánoce jsou zkrátka krásné a magické období – pokud by Vás zajímalo, jak se slaví Vánoce v jiných zemích, pročtěte si náš blog. Najdete tu celou sadu článků Jak se slaví Vánoce například v Německu, Rusku, ve Švédsku, nebo v Portugalsku a dalších zemích.

Zaujala vás řečtina a chtěli byste ji ovládnout, nebo se v ní zdokonalit? Není nic jednoduššího! Přihlaste se do naší individuální výuky, která probíhá buď v učebnách Correctu, nebo online z pohodlí vašeho domova. Stačí vyplnit poptávkový formulář pro individuální výuku a můžete se studiem začít. Třeba hned po Vánocích 🙂