Je potřeba se naučit vzdát včas – výjimečně! Studentům angličtiny se často při konverzaci stává, že načnou větu a v její polovině začnou v hlavě lovit anglická slovíčka, která znají a která se už učili, ale nemohou si v danou chvíli vzpomenout. Při takových situacích je třeba se rychle smířit s tím, že si pravděpodobně nevzpomenete, slovíčko nahradit nebo nějak popsat a plynule dokončit větu.

Rozhovor má přirozeně plynout

Usilovným přemýšlením a snahou vzpomenout si za každou cenu nejen upozorňujete na své nedostatky, ale také narušujete kontinuitu celého rozhovoru. Ústní zkouška je většinou založená na tom, zda se umíte vyjadřovat v anglickém jazyce, ale také na tom, jak efektivně umíte komunikovat, protože jazyk je především nástrojem komunikace.

Tento zákon funguje i v komunikaci v mateřském jazyce. Při rozhovorech nemáme příliš mnoho trpělivosti a očekáváme, že informace budou podávány plynule a bez čekání.

Mám to na jazyku

Při výuce jazyků si student přirozeně zapamatovává slovní zásobu nejdříve pasivně – tedy rozumí, pokud slovo použije někdo jiný, a teprve pak aktivně, kdy slovíčka začne sám používat. To je princip, který nás dostává do situací, kdy máme slovo „na jazyku“, ale nejsme schopni ho sami vyslovit.

Můžete vyzrát sami na sebe, pokud budete svůj mozek nutit si na nová slova vzpomenout. Toto lze realizovat jednoduchou metodou kartiček, na kterých jsou z jedné strany anglické výrazy a z druhé strany české. O kartičkové metoďě jsme psali již dříve. Přejeme mnoho štěstí 🙂