A proč ano? Na tyto a další otázky nám odpoví Marek Pokorný, Brňák, který se rozhodl studovat obor Graphics and Technology na University College of Northern Denmark ve městě Aalborg (UCN). Díky Marku, jdeme na to!

Proč dánská škola? V čem se nejvíce liší studium v Dánsku a v Česku?

Všechno, co na Dánsko prozradím, je samozřejmě můj subjektivní dojem z mé konkrétní školy. Myslím si, že něco se však přece jen zobecnit dá. Dánské a české vysoké školy se liší hlavně přístupem. Všechno, co si řekneme, hned aplikujeme na projektu, takže skoro žádné memorování, ale praxe, praxe, praxe. Učitelé, kteří tu učí, jsou profesionálové s lidským přístupem a jejich autorita je přirozená. Když s nimi mluvím, je to spíše přátelský než formální rozhovor. Učitel často funguje jako pasivní dohled a aktivní jsou studenti. Máme tu i lektora, který učí v černém tílku, poslouchá metal a má duhové vlasy až po pás.

Jak ses ke studiu v Dánsku dostal?

To jsem takhle brouzdal po veletrhu vysokých škol, kde jsem se zastavil u stánku Scandinavian Study. Tehdy mi to připadalo jako bláhové, ale toho chlapíka jsem si vyslechl. Uplynul nějaký čas a už jsem dělal přijímačky. Lidé ze Scandinavian Study mi hodně pomohli prakticky se vším. Od všech důležitých věcí, které byly potřeba pro přijetí, až po jakýkoli dotaz, který jsem k nim měl. Cena, kterou jsem této agentuře zaplatil mi přišla naprosto adekvátní vzhledem k tomu, jak mi pomohli.

Jak vypadá tvůj semestr?

Liší se to obor od oboru. My grafičtí designeři děláme několikadenní týmové projekty a za semestr jsme jich stihli opravdu hodně. I zkouška je formou projektu. Třeba na oboru Software Engineering dělají projekty dlouhé přes měsíc. Za velmi pokrokové považuji to, že školy každý rok upraví látku, kterou učí, aby byla stále aktuální v dnešním světě. To je obrovské plus v porovnání s českými vysokými školami, kde tohle funguje jen částečně a výrazně pomaleji.

Jak je to s délkou studia a dosaženými tituly?

Po dvou letech získám AP degree (Academy Profession Degree). Když pak budu studovat ještě rok a půl na nějakém Top-Up oboru, tak dohromady tyto 3,5 roku dají bakaláře. V Dánsku bych si mohl udělat i mastera, ale to bych zrovna já musel na jinou školu, protože UCN nabízí jen bakaláře.

Jak bys popsal město, kde žijes?

Aalborg je ve srovnání s Brnem menší město. Nemůžu ale říct, že by mi tu něco chybělo. Je tu velmi rozšířená cyklistická kultura, velmi mnoho studentů i nestudentů tu jezdí na kole a město je tomu uzpůsobené. Najdete tu kromě hromady cyklostezek po obou stranách silnice i malé semafory pro cyklisty. Celé Dánsko je v podstatě placka, a to je přímo stvořené pro jízdu na kole.

Jak vycházíš s penězi?

Jedna dánská koruna je zhruba 3,5 Kč. Od toho se všechno odvíjí. Je dost nezbytné mít na začátku něco našetřeno nebo podporu od rodiny. Nicméně jakmile si tu člověk najde práci a odpracuje určitý počet hodin za měsíc, škola poskytuje grant a s tím je možné žít naprosto soběstačně.

Jak to máš s cestováním?

Všude jezdím na kole, jako velká část studentů. Jedna jízdenka na autobus totiž stojí asi 70 Kč.

Jak si v Aalborgu najít bydlení?

Přes facebokové skupiny. Hodně tipů, jak si najít bydlení, vám může dát právě Scandinavian Study.

Jak si tam najít práci?

Obepisovat podniky jak „mourovatej“ a čekat na zázrak. Do hledání práce je potřeba vložit obrovské množství energie. CV musíte rozesílat jak e-mailem, tak jej osobně nosit do různých podniků. Často si totiž majitelé vaše CV schovají a vytáhnou třeba po půl roce, když pak někoho potřebují.

Jaký job se ti podařil ulovit?

Jsem noční roznašeč novin. Pětkrát týdně vstávám ve tři ráno, abych na kole rozvážel. Je to náročné, ale potřebuji to právě kvůli grantu od školy. Na druhou stranu, naučil jsem se opravit skoro všechno na kole 😊.

Co říkáš na dánštinu?

Aby tu člověk mohl žít, dánštinu nepotřebuje. Pokud se tu však nechcete cítit jako cizinec, tak je dobré ji znát. Skrze dánštinu můžete mnohem lépe poznat dánskou kulturu a pomůže vám to i z dlouhodobého hlediska, třeba právě při hledání práce. V tom máte obrovskou výhodu – nebo spíše právě nevýhodu, když dánsky neumíte. Když Dánové vidí, že dánsky umíte nebo se učíte, dívají se na vás jinak a jsou mnohem otevřenější, protože pak nejste pouze cizinec.

Jak bys popsal dánskou povahu?

Jsou to úplně normální lidé. Mohou zvenku působit trochu uzavřeně, ale když je poznáte ve škole nebo třeba na basketu, tak jsou v pohodě. Jako asi každý, když ho poznáte. Tohle by se podle mě dalo říct o většině evropských národů.

Z jakých zemí jsou tvoji spolužáci?

Co se týče mého ročníku, tak jsou tam dvě dánské třídy a jedna mezinárodní. Tam jsme převážně původem z východní Evropy, tzn. Maďarsko, Chorvatsko, Slovensko, Polsko, Česko, Lotyšsko, Litva. Celkově je tu hodně Slováků, jako všude 😊.

Jak obtížné je najít tu kamarády?

Hrozně to záleží na tvé povaze a řekl bych, že tohle platí všude, i doma. V tomto mi pomohl UCN Employability Camp, což byl čtrnáctidenní adapťák před začátkem studia. Tam mi pomohli spřátelit se s ostatními, vyřídit dánskou yellow card (něco jako dánská občanka), CPR number (číslo, které má každý člověk, který žije v Dánsku), povolení k pobytu a hodně dalšího. Zatím mám po půl roce spíše zahraniční kamarády, než dánské, ale to se změní.

Je něco, co sis v Česku často kupoval a nemůžeš to najít v dánském supermarketu?

Mají tu celkem všechno to, co u nás. Na cenovkách vidíte podobná čísla jako v ČR, jen to máte všechno v dánských korunách.

Co je to dumpster diving?

Párkrát jsem to zkoušel, je to braní si potravin z kontejnerů u různých supermarketů, které byly vyhozeny těsně před nebo těsně po datu expirace. Ty potraviny jsou úplně v pořádku, jen už je obchody nemohou prodávat. Je to tu docela normální. Prakticky pokaždé, když jsem šel na dumpster diving, tak jsem potkal další dva až tři lidi (i nestudenty), kteří se přišli podívat, jestli něco nenajdou.

Co se dá dělat v Aalborgu ve volném čase?

Kromě rozšířené cyklokultury je tu skvělá i běžecká kultura. Uvidíte tu spoustu běhajících Dánů. Jinak jde dělat celkem všechno, gymnastika, basket, plavání… Velké téma je tu dobrovolničení. Můžete trávit čas v různých studentských domech za barem, nebo třeba v Červeném kříži.

Jaká krásná místa jsi již navštívil?

Ve vnitrozemí toho není mnoho, ale pláže jsou překrásné. Třeba Skagen, horní cíp Dánska, je opravdu překrásné místo, kde se setkávají dvě moře. Nebo písková duna s majákem Rubjerg Knude Fyr.

Jaká tři slova tě napadnou, když se řekne Dánsko?

Déšť, dánská vlajka a tma. Prší tu hodně. Když vysvitne slunce, je to něco neobvyklého a všichni jdou hned ven. Dánskou vlajku cpou Dánové všude, i na narozeninové dorty 😊. A protože jsme už hodně na severu, v zimě jsou tu opravdu krátké dny. Ale to se v létě obrátí.

Je nějaký důvod, proč bys měl litovat, že ses rozhodl na 3,5 roku odjet do Dánska?

Po půl roce je ještě brzo, abych to hlouběji hodnotil. Ze začátku to pro mě bylo hodně náročné po všech stránkách. Myslel jsem si, že jsem udělal hloupost. Postupem času ale vnímám, že je to ve velké spoustě věcí skvělé a do života mi to dá hrozně moc. Zformuje to moji osobnost, i kdyby mi škola nedávala vůbec nic (a to mi dává dost).

Marku, díky za tohle všechno! Ať se ti v Dánsku daří!

Chcete se dozvědět ještě více o Dánsku? Máme tu pro vás další článek plný krásných fotek – Severní Jutsko po vlastní ose.

Pokud byste potřebovali pomoci s překladem do dánštiny či jiných jazyků, neváhejte se na nás obrátit. Jsme tu pro vás!