Tentokrát už skutečně švédská hudba ve švédštině! Hudební autory, kteří zpívají tímto krásným severským jazykem, vám představí náš lektor švédštiny Tomáš. O světoznámých švédských hudebnících, kteří tvoří v angličtině, se dočtete v předchozím díle tohoto článku. Jdeme na to!

Mezi kapelami nesmíte minout Kent, který se na hudební scéně pohyboval mezi lety 1990-2016 a má na kontě pěknou řádku hitů (dejte si třeba jejich „Nebeskou drogu“) či rovnou celé jejich zřejmě nejoceňovanější album Vapen & ammunition (Zbraně a střelivo) z roku 2002.

Z popových sólistů rozhodně nepřehlédněte zpěváka švédsko-keňsko-indonéského původu Daniela Adams-Raye (nechte se překvapit jeho „Čertíkem z krabičky“) nebo jeho spolužáka Oskara Linnrose, talentovaného multižánrového zpěváka a multiinstrumentalistu. Ti spolu začínali jako hiphopové duo, aby se pak každý vydali svou vlastní popovou cestou. Za uvedení také stojí Oskarova bývalá partnerka, taktéž velmi úspěšná popová zpěvačka Veronica Maggio (ano, jejím otcem je pro změnu Ital), která se proslavila např. dvojsmyslným hitem „Jag kommer“ (určitě tušíte, že se jedná o stejné sloveso „to come“ jako v angličtině, takže dál to rozhodně nemusíme vysvětlovat, klip mluví za sebe). Pikantní pak je Oskarův velehit „Från och med du“ (jazyková hříčka kombinující „od teď“ a „od tebe“), stejně jako Veroničina odpověď albem a songem „Satan i gatan“ (Ďábel na ulici), kde si hudebně každý po svém vyříkali svůj vztah a rozchod (a protože vás o to nechceme ochudit, odtajňujeme rovnou i kousek překladu, ať si můžete udělat obrázek sami):

Ale nikdy nezapomenu, co jsi udělal, můžeš si brečet uprostřed ulice, dávej si na mě bacha, protože nikdy nezapomenu, kde žiješ, ne, nikdy nezapomenu, co jsi udělal, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, ani na jediný den.

Tak to asi bolelo. No, abychom se dostali zpět, máme tady další úspěšné interprety. Například íránskou zpěvačku Laleh, která se proslavila především, ale nejenom, hitem, který je jedním z nejvíc coverovaných písní vůbec, protože se často hraje v různých formách i na pohřbech („Chvíle na zemi“). 

Říkáte si: „Fajn, ale u nás v českém éteru jsme nikdy žádnou švédskou písničku slyšet nemohli.“ Chyba lávky! V roce 2006 to byla píseň „Boten Anna“ od eurodancového Basshuntera (slovo „boten“ je opět výslovnostní dvojsmysl: je to buď loď (båt) – i když v klipu tedy měli rozpočet jen na šlapadlo, což nás mrzí -, anebo internetový bot. Obojí se každopádně jmenuje Anna, ale další text nemá smysl rozebírat). Lepší představu si můžete udělat u druhé písně, která se do našich rádií také prodrala a která velebí paření jedné nejmenované síťovky na PC.

Pokud se vrátíme trochu do minulosti, nesmíme zapomenout na Carla Michaela Bellmanna, švédského národního básníka, který nespočet svých básní proměnil také v hudební balady, a především na jeho, Švédy zbožňovaného, následovníka, emigranta z Nizozemí, který nikdy nezískal švédské občanství, Cornelise Vreeswijka. Z jeho tvorby nabízíme jednu autorskou a pak jednu původně Bellmanovu píseň – „Movitz skulle bli student“). Do stejné skupiny můžeme zařadit i národního trubadúra Everta Taubeho. Připadá vám povědomé slovo Movitz z názvu poslední písně? Není divu, jedna úspěšná současná švédská swingovo-jazzová kapela si Bellmanova Movitze z Fredmanových epištol vypůjčila do svého názvu a Movits! teď pouští do světa svoje nářezy, vždyť několikrát navštívili i Brno! Posledním výletem do minulosti je Monica Zetterlund, zpěvačka, která dostala švédštinu do jazzu (Trubbel).

Kromě toho všeho můžeme ještě zmínit tradiční hudbu k oslavám slunovratu (midsommar) a svátku svaté Lucie, potažmo Vánoc, kde často zaznívají upravené žalmy, stejně jako lidové a pololidové skladby. Za všechny zmiňme třeba vánoční Julvisu, Jul, jul strålande jul, které se významně liší od toho, co známe jako koledy u nás, za letní pak lidovou Limu, limu, lima anebo En vänlig grönskas rika dräkt, tradiční letní žalm (ano, konečně jsme pro vás do článku propašovali korunní princeznu Victorii, k vašemu štěstí se vdávala zrovna o slunovratu).

Věříme, že po Tomášově exkurzi švédskou hudební scénou máte spoustu tipů na švédskou hudbu, která vám může pomoci s vylepšováním vaší švédštiny. Pokud byste se chtěli věnovat švédštině pravidelně, můžete vyzkoušet naše kurzy švédštiny, kde se můžete právě s Tomášem potkat.

Pokud vás zajímá poslech švédštiny celkově, doporučujeme další Tomášův článek ‚‚Co poslouchat pro lepší švédštinu‘‘, v němž získáte zajímavé zdroje k poslechu švédských podcastů či rádií. Koho zase táhne švédská kultura, může se v jiném článku dozvědět, jak se slaví švédský vánoční svátek svaté Lucie.