Ačkoli ani sami obyvatelé tohoto nádherného kontinentu většinou neznají oficiální název své země, tedy Commonwealth of Australia (Australské společenství), rozhodně jim to nezabrání v jejich optimistické a pohodové náladě, kterou zde cítíte opravdu na každém kroku.

Město Brisbane, do kterého jsem se na pár měsíců, možná i let, vydala, leží na východním pobřeží Austrálie ve státě Queensland. Obecná fakta najdete kdekoliv, co se ale říká mezi lidmi a jak je to doopravdy, se dozvíte, až zde opravdu začnete žít.

Mezi městy Sydney, Melbourne a Brisbane se vede neustálý nepsaný boj o TOP město. Zatímco první dvě se považují za ta nejlepší a Brisbane dle nich pokulhává ve všech ohledech, v onom „zaostalém“ městě mají zase rčení, že když člověk upadne na ulici, v Sydney projdou bez povšimnutí kolem něj, v Melbourne se na něj podívají a zasmějí se mu, kdežto v Brisbane mu lidé pomohou vstát. Tolik na úvod o městě, které je občas trochu podceňováno a leží ve stínu svých větších a známějších rivalů.

Zvláštní je, že ačkoliv na mapě město vypadá jako coastal – přímořské, ve skutečnosti tomu tak není. Centrum města je situováno několik kilometrů od moře a oceán je využíván jako průmyslová zóna. Pláž zde tedy nehledejte. Dokonce i několik kilometrů za předměstí Brisbane je moře stále zakalené a pláže spíše bahnité. Tedy mínusový bod pro Brisbane.

Počasí je oproti jižním městům stále krásné, ale je třeba vyvrátit mýlku ohledně neustálého léta. Austrálie má vlastně čtyři roční období, rozlišit je od sebe je občas těžké, protože přes den je vždy teplo, ať je léto či zima. V zimních obdobích, tedy červnu, červenci, srpnu ale fouká dosti silný a studený vítr a teploty se pohybují zejména večer a ráno kolem 10 stupňů. Několik dní doslova celé proprší v provazcích deště.

Každý australský stát má poměrně velkou autonomii oproti ostatním, což může být nevýhoda při hledání zaměstnání. Na stejnou pozici po vás tedy v různých státech mohou vyžadovat různé certifikáty, školení, kartičky atd. Vzdělávací systémy se liší nejen dle států, ale často také dle škol. Prázdniny má třeba každá škola v jiný termín (zpravidla ale 10 týdnů školy, 2 týdny prázdnin) a učební osnovy se taktéž liší. Na high schools (naše střední školy) ale většinou nehledejte žádné učebnice. Studenti musí mít iPady a rodiče platí licenci nejrůznějších programů a elektronických student booků na celý rok. Psát rukou nebo číst knihu, kterou lze osahat, je v Austrálii již minulostí.

Určitě všichni znají ony nehezké snímky zdevastovaných domů těsně po tornádu, kterých v Austrálii bývá poměrně mnoho. Nechtěla bych nikterak zlehčovat tyto těžké situace, ale pokud si začnete všímat, jakým způsobem a z čeho Australané staví své příbytky, přestanete se divit, že přírodní katastrofy vezmou téměř vše. Většina domů je ze dřeva, zdi jsou tenké jako z papíru a hlavní část domu je situována v prvním patře jakoby „na kuřích nožkách“, zatímco pod vámi je místo na odkládání nepořádku nebo parkování auta. Není tedy divu, že řada z domů nevydrží silné nárazy větru či deště, často se v nich vyskytuje plíseň (topení zde neexistuje) nebo jsou napadené červotoči.

A milá věc na konec začátku, australské dolary jsou waterproof, tedy voděodolné 🙂

Další články o Austrálii na Vás čekají v rubrice Střípky z Austrálie. Mám také spoustu zážitků z Vietnamu, tak neváhejte a čtěte!

Autor: Dagmar Volnohradská